Jiří Lešikar

Autor historických románů Lidumil a Lidumil druhý díl - „Texas“

Z mnohaletého bádání v matrikách a sestavování rodinného rodokmenu, jsem objevil výjimečného příbuzného, Josefa Lidumila Lešikara. Každé bádání objeví hrdinu, který má dispozice překonat hranice vlastního soukromí a předložit svůj životní příběh mladším generacím.

Hlavní hrdina, Lidumil, se narodil do nelehké doby. Polovinu života prožil v Čechách a tu druhou polovinu v americkém Texasu. Jeho příběh poslouží k uvědomění si a zamyšlení, jak vypadal život lidí na českém venkově v 19. století a jak složité bylo vydobytí si uznávaného postavení v nové zemi.

Nemohlo to dopadnout jinak, než napsat knihu, resp. knihy a vzdát hold našemu “velikému“ příbuznému.

Jirka Lešikar

Napsali o nás ...

Už jste četli Lidumila?

Pavlína Brýdlová, 16. 09. 2023

zobrazeno 2252x na www.lanskrounsko.cz

Lidumil je člověk, který má rád ostatní lidi a snaží se jim pomáhat. Je to také jméno, prostřední jméno, Josefa Lešikara, který stojí za jednou z vystěhovaleckých vln z Lanškrounska do Texasu. A je to také kniha, která vás vezme do Nepomuk v druhé polovině 19. století a na strastiplnou cestu několika desítek lidí do nového domova za velkou louží.

Cesta z Česka do Spojených států amerických dnes zabere asi necelých 12 hodin. Strávíte ji v teple, v pohodlí, s dostatkem jídla a s veškerým servisem. Předci našich sousedů museli o nový domov bojovat a ne vždy vše proběhlo podle plánu.

Josef Lidumil Lešikar byl vyučený krejčí, ale zároveň velmi vzdělaný člověk. Zastával funkci písaře, zajímal se o českou literaturu a dopisoval si třeba i s Boženou Němcovou. Aktivní byl také v politických otázkách. Po revolučním roce 1848 se na základě dopisu původem českoněmeckého faráře Josefa Arnošta Bergmanna vyzývajícího k emigraci do amerického státu Texas rozhodl s celou rodinou přestěhovat. Kvůli obavám jeho ženy se k první výpravě nepřipojili, ale svého snu - emigrace do USA se nevzdal. Jak obě cesty dopadly? Jaké bylo cestovat v roce 1853 na jiný kontinent? Jaké myšlenky se honily v hlavách emigrantů? Měli strach? Čeho všeho se museli vzdát? A co vše čekalo na české rodiny z Lanškrounska ve Spojených státech amerických?

Veškeré odpovědi na tyto otázky přináší právě kniha Lidumil, která velmi realisticky a poutavě osudy českých emigrantů popisuje. K zapůjčení je třeba v lanškrounské městské knihovně a ke koupi u knihkupců.

Pavlína Brýdlová

Rod Lešikarů: Čtyři století v zajetí slova

Petr Čada, 12. 01. 2026

příspěvek FCB

Když se v roce 1625 hrabě Lichtenštejn rozhodl vykoupit grunt Jirzika Lessygara na Lanškrounsku, sotva tušil, že tím dokumentuje příběh rodu, který přežije tři sta let pronásledování a také zakoření v texaských prériích. Dokument z té doby zachycuje transakci, která byla typická pro pobělohorské Čechy – šlechta "kupovala" majetek evangelíků na splátky. Jirzik dostal svolení vybrat si, kde založí nový grunt. Podle pozdějších informací ale žádné splátky nikdy nedorazily.

Jméno jako rodové poslání
Forma jména "Lessygar" z roku 1625 není náhodná. Když ji rozložíme podle severogermánských jazykových pravidel, dostaneme se k starým islandským slovům lesa (číst) a garfa (zabývat se něčím). Dohromady vytváří označení pro někoho, kdo se věnuje čtení – což v evangelickém prostředí 17. století znamenalo především studium Bible.
Tato etymologie není jen akademická hříčka. V době, kdy katolická šlechta konfiskovala majetek nekatolíkům, bylo příjmení odkazující na čtení téměř politickým prohlášením. Evangelíci si zakládali na tom, že každý věřící má právo číst Písmo sám, bez zprostředkování kněze. Rod, který si říkal, nebo byl označen jako "Lessygar", tím vlastně deklaroval svou identitu.
Přežití v temných časech
Víme, že rod přežil. Víme to i proto, že o dvě stě třicet let později se do Čermné, do části zvané Nepomuky, přiženila z Herbortic další, dobře zdokumentovaná osoba: Josef Lidumil Lešikar.
Už samotné jméno "Lidumil" prozrazuje, že rod si uchoval svou identitu. Josef Lidumil se stal kazatelem – a tím ještě víc rozvinul to, s čím byl známý už Jirzik Lessygar před více než dvěma sty lety.
Cesta do Texasu
V roce 1853 opustil Josef Lidumil Lešikar Čechy a vydal se do Ameriky. Nebylo to útěkem – spíš hledáním místa, kde by mohl svobodně kázat a učit. V Texasu nejen našel, hlavně "dovezl" české evangelíky, kteří potřebovali duchovního vůdce. Stal se nejen kazatelem, ale i učitelem a organizátorem české evangelické církve. Jeho význam byl mnohem větší, než je většině z nás známo a dokazuje to nejen to, že v Texasu dodnes stojí historická pamětní deska, která ho připomíná a bude připomínat dalším generacím.
Živá tradice: Knihy a badatelství dnes
Příběh "písmáctví" v rodu Lešikarů tím nekončí. Nekončí v archivech ani na texaských hřbitovech. Rodový "gen čtenářství a badatelství" se přenesl až do současnosti. Dnešní potomek rodu, Jirka Lešikar, se rozhodl, že odkaz svých předků ještě nenechá zapadnout prachem.
Prostřednictvím projektu "Kniha Lidumil" (www.knihalidumil.cz) se věnuje vydávání publikací, které mapují osudy Josefa Lidumila i celého rodu. Nejde jen o suché historické popisy, ale o živé vzpomínky a dokumenty, které propojují současné generace s jejich kořeny. Tato činnost je přímým pokračováním onoho starého islandského významu jména – je to aktivní "zabývání se čtením a psaním".
Kruh se uzavírá
Když dnes listujeme knihami o Lidumilu Lešikarovi nebo studujeme staré zápisy o Jirziku Lessygarovi, vidíme neuvěřitelnou kontinuitu. Je to cesta od muže, kterému v roce 1625 zbyla jen víra a schopnost číst, přes kazatele, který tuto víru přenesl přes oceán, až k dnešnímu badateli, který tyto příběhy vrací zpět do veřejného prostoru.
Rod Lešikarů tak zůstává věrný svému jménu. I po čtyřech stech letech jsou to lidé, pro které má slovo, kniha a historie větší váhu než majetek, o který lze přijít jedním rozhodnutím vrchnosti. O svůj původní grunt sice kdysi přišli, ale rodové dědictví v podobě lásky k lidem [viď Lukáš 'Laky' Lešikar ;o)], ke knihám a pravdě žije dál.
(Díky Jirka Lešikar)

Václav Kmoch, 03. 07. 2023

čtenářská recenze na: www.kosmas.cz